Pages - Menu

pondělí 20. března 2017

Dalších pár chvil s českou aristokracií

KNIHA: Aristokratka ve varu
AUTOR:  Evžen Boček
SÉRIE: Aristokratka (2.)
NAKLADATELSTVÍ: Druhé město, 2013

Druhý díl deníku Marie Kostkové z Kostky aneb projekt Totální zámek pokračuje.

Kastelán milotického zámku Evžen Boček je dnes už zavedený autor české humoristické prózy. Za Poslední aristokratku, která je prvním dílem knižní série, obdržel Cenu Miloslava Švandrlíka za nejlepší humoristickou knihu roku 2012. O rok později navázal druhým dílem, který nazval Aristokratka ve varu. A zatím poslední v pořadí třetí díl Aristokratka na koni vyšel minulý rok a stal se jednou z nejprodávanějších knih roku 2016. Z Evžena Bočka se stává zavedená literární značka, symbol kvalitního humoru. A Aristokratka na koni nejspíš nezůstane posledním dílem nadlouho.

Po nadšené recenzi prvního dílu, kterou si můžete přečíst zde, jsem se stejným nadšením očekávala díly následující. Aristokratka ve varu mě nijak zvlášť nezklamala, ale kvalitu prvního dílu udržet nedokázala.

Opět se setkáváme se stejnými postavami jako v prvním díle – s vypravěčkou Marií, otcem držgrešlem, s americkou matkou ztracenou v českém překladu, nevrlým kastelánem Josefem, s panem Spockem, přisprostlou paní Tichou, s Deniskou, která je čím dál víc mimo realitu, se samozvanou správcovou zámku Miladou a se stále se rozšiřujícím zvěřincem v čele s německými dogami, Olinem a Láďou. Deníkové zápisky jsou čas od času proloženy dopisem pro mladého Launa, jehož rod se potácí prakticky na hranici chudoby a jeho česká větev taktak přežívá z milosti knížete Schwarzenberga v jeho hájovně. Zásadní událostí celé knihy je sraz aristokratů v Karlových Varech, kam má dorazit i princezna Diana s princem Harrym.

Kniha je o mnoho útlejší než první díl, čítá jen něco málo přes sto stran. Pokud jste tedy první díl slupli jako malinu, pak druhý díl doslova vdechnete. Sám autor se přiznal, že na Aristokratce pracoval více než osm let. Protože nemá rád rozsáhlé knihy, nechal původní tlustopis rozdělit na několik dílů. A s tím já mám trošku problém...

Chápu myšlenku rozdělení knihy na několik dílů, aby čtenář v dnešní uspěchané době nebyl zahlcen tím stejným dokola a nakonec knihu nedočtenou neodložil. Autor si zároveň buduje čtenářskou základnu, která s nadšením očekává další pokračování osudů svých hrdinů. Ale druhému dílu Aristokratky tento postup spíše uškodil. Byť se má jednat o volné pokračování, které nevyžaduje znalost předchozího dílu (nicméně pro zvídavé, nebo zapomětlivé čtenáře je na konci připraven slovníček pojmů, který vás v případě potřeby uvede do obrazu), děj mi přišel neukotvený a takříkajíc vytržený z kontextu. Když jsem se zamýšlela nad oběma díly jako nad celkem, přišlo mi jejich oddělení až násilné a popravdě zcela zbytečné. Umím si bez problémů představit, že by první díl měl o těchto sto stran víc a pořád by mě bavil. Přes veškeré vtipné momenty, o něž ani v pokračování nebyla nouze, si nejsem jistá, zda by mě jako čtenáře neznalého prvního dílu druhá kniha příliš oslnila, a zda bych se těšila na její třetí pokračování. Pro zachování plnohodnotného zážitku z Aristokratky jako takové bych druhý díl vydávala s douškou – Bez předchozí znalosti prvního dílu číst na vlastní nebezpečí!

Pohledem celku však hodnotím vysoko, humor je pořád výborný a i na takto malém prostoru vás autor zaručeně pobaví. Pokračování, Aristokratka na koni, snad dostojí svému jménu a vrátí Marii Kostkovou z Kostky zpátky do sedla, ale o tom už někdy příště.

HODNOCENÍ: 80%

Žádné komentáře:

Okomentovat