Pages - Menu

středa 3. února 2016

Když kukačka zakuká

KNIHA: Volání kukačky
AUTOR: Robert Galbraith
NÁZEV ORIGINÁLU: The Cuckoo's Calling
PŘEKLAD: Ladislav Šenkyřík
NAKLADATELSTVÍ: Plus, 2014

Jsou autoři, kteří jsou více či méně zárukou dobrého čtení. Jejich jména jsou dobře známá a díla jsou vyhlášená. Všichni známe (minimálně podle jména) Čapka, Coelha, Rotha a mnoho, mnoho dalších. Britskou spisovatelku J.K.Rowlingovou taktéž netřeba představovat.
 
Na druhou stanu o Robertu Galbraithovi se toho moc nevědělo, když před dvěma lety jako svou prvotinu vydal detektivní román Volání kukačky. Robert Galbraith, bývalý voják, nyní soukromý detektiv. Po úspěchu knihy se odmítal ukázat novinářům z důvodu utajení své osoby ve spojitosti s detektivní praxí. Už od počátku byla jeho osoba zahalena tajemstvím a působila podezřele. Jeho styl psaní s velmi vytříbeným citem pro barvy a obsáhlou znalostí módy ukazoval buď na muže „velmi vnímavého“ nebo na nějakou kulišárnu. A přece - Robert Galbraith se velmi záhy ukázal jako mužské alter ego tolik slavné J.K. Rowlingové. 
 
Těžko říct, zda se ze strany Rowlingové jednalo o výborný marketingový tah, který předpokládal, že dříve či později bude pravá identita Roberta Galbraitha odhalena, čímž se zvednou případné mizerné prodeje. Nebo zda byla po vydání svého první románu pro dospělé Prázdná místa tak znechucena předpojatou, negativní kritikou vůči své osobě, která zcela zastínila nesporné kvality onoho díla, že si jednoduše zvolila pseudonym a umožnila tak knihu objektivně a nezaujatě hodnotit. Ať tak či tak, kniha se prodávala výborně, ať už si čtenáři mysleli, že ji napsal „nějaký“ Galbraith, nebo když už věděli, že její autorkou je Rowlingová. A čím je Volání kukačky tak výjimečné, že jen v České republice se jej za rok 2014 prodalo na 50 000 výtisků? Zcela bez pochyby se jedná o klasickou detektivku založenou především na výborných dialozích. Rozhodně nečekejte hektolitry krve, zvířecí sex, nebo nějaké extrémní zvrácenosti. Volání kukačky je vysoustružená do posledního detailu poctivě napsaná detektivka. Jste-li fanoušky klasik od P.D.James či Agathy Christie, Volání kukačky se vám prostě musí líbit. 
 
Hlavní postavou je soukromý detektiv, bývalý voják Cormoran Strike, jehož aktuální životní situace není nejrůžovější. Rozešla se s ním přítelkyně a jeho detektivní praxe je spíše zdrojem dluhů než pravidelných příjmů. Přespává na polním lehátku v kanceláři a vyhýbá se všemožným věřitelům. Ve stejné chvíli, kdy k němu nastoupí na krátkodobou výpomoc nová sekretářka Robin, se na jeho prahu objeví i bratr známé topmodelky Luly Laundryové. Ta před časem „spáchala sebevraždu“ skokem z okna svého bytu a její bratr nyní žádá o pomoc s hledáním jejího vraha. Cormoran je přesvědčen, že šlo o sebevraždu, ale není v situaci, kdy by mohl odmítnout de facto jediného klienta. A tak začíná vyšetřování a příběh, který nám dává možnost nahlédnout do života britské smetánky, do světa módy a modelingu, do životů lidí, kteří sice nemají nouzi o peníze, ale mnohdy jim ke štěstí schází ty nejobyčejnější věci. 
 
Cormoran Strike je výborná hlavní postava, má svá pozitiva i negativa, je to člověk z masa a kostí jako vy nebo já a ztotožní se s ním snad každý. Zdatně mu sekunduje jeho nová sekretářka Robin, jakýsi Watson v sukních, která je milá, svědomitá a pro práci v detektivní kanceláři jako dělaná. Obě postavy jsou prostě k pomilování, autorka se vyhnula i dost časté a zcela laciné zápletce, kdy by snad k sobě tito dva zahořeli láskou. Jejich vztah je profesionální, pokud si situace žádá pak i velmi neformální a rozhodně nenudí. Ostatní postavy jsou stejně rozmanité jako v běžném životě. Děj plyne velmi pozvolna, zápletka postupně graduje, až dojde k překvapivému odhalení a nečekanému rozuzlení. Autorka nám dává nahlédnout nejen do života lidí, kterých se vyšetřování bezprostředně týká, ale taktéž nás seznamuje se životem samotného detektiva. Buduje si tak čtenářskou obec, která se bude těšit na další příběhy Cormorana Strika, kterých prý Rowlingová chystá víc, než kolik bylo dílů Harryho Pottera. 
 
Nová Agatha Christie? Ne tak docela
Knížka se výborně čte a na každou s ní strávenou chvilku se těšíte. Já osobně jsem však domnělého vraha odhalila již velmi brzy (odkojena Agathou Christie to nejspíš ani jinak dopadnout nemohlo) a občas zdlouhavé dialogy mohou někomu připadat unavující. Rowlingové se rozhodně nedá upřít smysl pro drama a budování atmosféry, která vás umí velmi slušně pohltit. Nicméně v závěru jsem byla docela zklamaná, že se potvrdily moje domněnky a vyústění knihy opravdu bylo takové, jak jsem předpokládala. Dost často se mi také stává (a u současných detektivek především), že mistrně budovaná atmosféra je v závěru stržena rychlým, převratným koncem a to, co autor tak dlouho a pracně budoval, je ve zlomku vteřiny zničeno. Konec bývá rychlý, ošizený, honem, honem, ať už je to za námi. Rowlingová se v tomto ohledu pohybuje někde na hraně. Nedá se říct, že by konec vyloženě odbyla, ale vzhledem k lásce, se kterou si hýčkala celý příběh, by se dalo čekat, že podobně láskyplná a trpělivá bude i v případě jeho konce.
Pokud máte rádi klasické detektivky, nebo jste prostě jen milovníky kumštovní poctivé literatury, Volání kukačky vás rozhodně nezklame. Pokud neodhalíte zápletku příliš brzy, bude pro vás i závěr velkým překvapením a troufám si říct, že budete nadšení. J.K.Rowlingová to prostě umí, ať už si říká, jak chce. Vždyť i Harryho Pottera začala původně vydávat jako J.K.Rowling čili jen s iniciály svých křestních jmen, aby čtenáři na první pohled nepoznali, že autorem knih je žena. To by totiž mohlo odradit potenciální čtenáře – chlapce.
A kde se vzal onen Robert Galbraith? J.K. se nechala slyšet, že jejím oblíbeným politikem je Robert F. Kennedy a jako malá holčička si nechávala říkat Ella Galbraith. Spojením obou jmen vznikl talentovaný autor, spisovatel, jehož „prvotiny“ se v zahraničí prodalo na čtvrt miliónu kusů.

HODNOCENÍ: 70%

 

Žádné komentáře:

Okomentovat